Vědomí - můj pohled
Vědomí je neustále považováno za těžko uchopitelné, definovatelné. Já ho vidím. Ano, vidím. A každý den přemýšlím nad další a další větou té mé "vlastní teorie". Jen mě trochu trápí, že se mi zatím objevuje příliš mnoho náznaků, že ... Existuje Bůh? Snažím se najít v tom všem kladnou odpověď. Jen jí ne a ne vidět.
Dříve jsem slýchával, že není duše. Nedá se prý v mozku najít. Je to nemožnost. Mnoho "kapacit a autorit" tento fakt už prokázalo, aniž by třeba duši hledali, aniž by si to třeba jen uvědomovali. Ale znamená to důkaz pro "kreativisty"? Zatím v to jen věřím. Chci věřit.
Věřím, tedy myslím? Myslím, tedy jsem? Proč?
Vědomí je odrazem podstaty /lidského/ života.
Vědomí je zrcadlem danných dispozic.
Vědomí je šestým smyslem nutným k zachování /lidské/ existence.
Vědomí je matkou paměti.
Vědomí je otcem introspekce.
F.H.:
Vědomí je krátkodobý ráz bytí / Bytí je dlouhodobý ráz vědomí (Počasí je krátkodobý ráz podnebí / Podnebí je dlouhodobý ráz počasí)
Vědomí je fyzikální jev reprezentovaný záměrem. (počitatelná energie)
Vědomí je vyhnáním z ráje.
Vědomí je otázkou, jestli existuje Bůh.
Vědomí je energií, kterou oplývá každý živý organismus (v mnoha různých stupních zapojení/dispozice)
Res cognitans +vědomí+ res extensa = ResVox Populi
Polis, 31.12.2013
"Duše"Psýché" je tabula rasa. Ostatní řídí světlo. ...kohoutci jsou malí páni, to Jitřenka řídí kokrhání...
V každém případě to, čemu chceme říkat Vědomí, vzniklo jako důsledek embryogeneze neurální trubice. Nebo snad ne?